ROZHOVOR S KATA TÝMEM JUDO ACADEMY

Úspěšná KATA ,,mise“ v Pordenone

Závodní dvojice JA v KATA zažily velice úspěšný víkend v italském Pordenone. V něm proběhl v sobotu 23. 3. nejprve evropský pohár, o den později následovalo Mistrovství Itálie v KATA. Z obou soutěží přiváží Judo Academy medaile zásluhou dvojic Anna Šneidarová/Lenka Šínová a Ema Masopustová/Alžběta Teuberová. Prvně jmenovaná dvojice vybojovala dvakrát bronzovou medaili. Druhá přiváží stříbrnou z italského šampionátu. Jaké jsou pocity děvčat z italské ,,mise“? Co zapříčinilo vznik nové dvojice Šneidarová/Šínová? Co čeká reprezentantky KATA v tomto roce a jaké jsou plány? Více v rozhovorech níže.

Rozhovor KATA dvojice Anna Šneidarová/Lenka Šínová

Holky, máte za sebou velmi úspěšný víkend v italském Pordenone. Nejprve jste vybojovaly bronz na evropském poháru, následně přidaly stejnou medaili na Mistrovství Itálie v KATA. Jak hodnotíte svoji italskou ,,misi“?

Anna: Byla jsem velmi překvapená a nečekala jsem to. S Lenkou jsme měly za sebou cca 19 tréninků a i po takhle krátké době jsme se dokázaly sladit a vybojovat na obou turnajích 3. místo. 

Lenka: Naší cestu do Itálie bych zhodnotila jako úspěšnou. Myslím si, že na to jak dlouho trénujeme, jsme s Aničkou předvedly dobrý výkon a já jsem s ním spokojená.

Lenko, zažila si svoje první turnaje v KATA. Splnily soutěže tvá očekávání? Jaké jsou pocity?

Lenka:  Bylo to pro mě určitě hodně jiné než to, na co jsem byla zvyklá ( turnaje v závodním judu ). Nevěděla jsem co mám čekat, takže žádná očekávání jsem neměla, ale jsem si jistá, že i kdybych je měla, byla bych příjemně překvapena. Byl to za mě skvělý vstup do světa závodění v KATA a úžasná první zkušenost, hlavně díky lidem, kteří tam se mnou byli. Už se těším na další turnaje.

Jak si se ke KATA vůbec dostala?

Lenka:  Ke KATA jsem přišla jako slepý k houslím. Jednoho dne mi přišla zpráva od Martina Klapky s oznámením, že by pro mě měl sportovní nabídku. Toho stejného dne mi přes video hovor nabídl tréninky KATA s ním ( jakožto s mým trenérem )  a Aničkou ( jakožto s mým torim ) a vysvětlil mi okolnosti, podle kterých jsem se měla rozhodnout, zda bych do toho šla. Jelikož jsem věděla, že je toto pro mě obrovská příležitost, která se neodmítá, tak jsem po krátkém rozhodování nabídku s radostí přijala. 

Aničko, doposud si tvořila dvojici se Sárou Josefínou Švihlíkovou. Najednou tě všichni vidí s Lenkou. Co se stalo? Jak ke změně došlo?

Anna: Sára se rozhodla ukončit kariéru v KATA a i v judu obecně, já se rozhodla pokračovat. Jsem moc ráda za novou partnerku, se kterou bych chtěla navázat na předešlé úspěchy. 

Aničko, jak si se za poměrně krátkou dobu dokázala přeorientovat z uke na toriho?

Anna: Ze začátku to bylo těžké. Největší problém byl s orientací, protože pozice, kde stojí TORI jsou jiné. Teď už se to postupně zlepšuje.

Dokážete říct, že jste se za takřka za dva měsíce už velmi slušně ,,sladily“?

Anna: Já myslím, že určitě a jsem za to velmi ráda. Lenka je hrozně super a všechno se hrozně rychle zvládla naučit. To co se Lenka naučila za 2 měsíce, já se učila přes půl roku. A za to ji obdivuju. Je to i hlavně kvůli tomu, že já jsem byla UKE 2 roky a můžu Lence společně s trenérem Martinem Klapkou pomáhat a i předávat poznatky, které jsme na začátcích KATA neměli. Samozřejmě ne vše jde dělat stejně. Všechny techniky jsme musely pozměnit, aby nám vyhovovaly. Tak či tak obě začínáme ve svých pozicích ( TORI, UKE ) od začátku a musíme pracovat na tom, aby jsme se v technikách cítily dobře. Doufám, že spolu zažijeme co nejvíce dalších úspěšných turnajů. 

Lenka: Já si myslím, že určitě ano. Aničku jsem znala již dříve, ještě před tím než jsem KATA začala trénovat. Teď jsem jen ráda, že tak super holku můžu více poznat, a že spolu můžeme dělat něco, co nás obě baví. Co se KATA týče, tak jsme si nemohla přát lepšího parťáka. Anička je skvělý tori a myslím si, že nám to spolu opravdu funguje.

Jaká byla taktika od osobního trenéra Martina Klapky pro tyto turnaje?

Anna: Hlavní bylo, abychom z 5 sérii co nejlépe vypilovaly první 3. Také nás zajímalo na turnaji bodové ohodnocení rozhodčích, abychom věděli, jak si vedeme. Obě pozice pro nás byly nové a chvíli nám trvalo než jsme se sladily. Samozřejmě velký podíl na všem má trenér Martin Klapka, který s námi měl velkou trpělivost a věnoval nám spoustu svého času. A hlavně díky trenérovi jsme se s Lenkou daly dohromady. Za to mu patří velké díky. 

Lenka: Jelikož jsem začala s KATA úplně od nuly s tím, že za měsíc a půl jedu na svůj první turnaj, tak jsem ze začátku trénovala opravdu často. Musela jsme se nejprve naučit základní věci jako např.: správná chůze, ceremoniály, jak jdou techniky po sobě a hlavně správné padání ( to se stále musím naučit ). Poté šlo hlavně o sehrání se s Aničkou a co nejvíce techniky provádět. 

Co Vás čeká v dohledné době? Jaké jsou Vaše plány na tento rok?

Anna: Pro mě je velkým cílem zúčastnit se Mistrovství Evropy. Do té doby nás čekají dva Evropské Poháry ( Francie, Polsko), také uvažujeme o účasti na Mistrovství Afriky.

Lenka: Naším hlavním cílem je zúčastnit se mistrovství Evropy v Sarajevu. Do té doby nás čekají ještě tři turnaje. Samozřejmostí, je ale spousta tréninků a neustálé zlepšování se.

Rozhovor KATA dvojice Ema Masopustová/Alžběta Teuberová

Holky, v Pordenone jste se nejprve zúčastnily evropského poháru. Skončily jste na 6. místě, ale do poslední chvíle jste útočily na medaili. Co se nakonec stalo, že to nevyšlo?

Ema: Po celou dobu to šlo úžasně a měla jsem z toho super pocit, jenže při poslední technice, kterou byla levá uchi mata, jsem se bohužel praštila hlavou o tatami a pak přišla prostorová dezorientace. Vůbec jsem netušila na jaké straně právě jsem a celou halu jsem měla úplně vzhůru nohama, takže jsem pak šla na úplně opačnou stranu a vyhodila jsem Bětku z její pozice.

Alžběta: Při poslední technice Emča špatně dopadla a spánkem se bouchla o tatami. Kvůli tomu ztratila orientaci a šla na opačnou stanu. Což se bohužel počítalo jako velká chyba a zásadně to změnilo náš počet bodů. 

Spravily jste si pak chuť o den později, když jste vybojovaly stříbro na Mistrovství Itálie v KATA?

Ema:  Rozhodně. Je to vlastně naše úplně první medaile v kata, takže o to větší z toho mám radost.

Alžběta: Rozhodně, jsme hrozně rády, že jsme si ten sobotní závod mohly v neděli vynahradit. Po evropském poháru jsme byly sice více ve stresu, ale nakonec se nám přece jenom poštěstilo. Je to naše první medaile v KATA a děkuji našemu trenérovi Martinovi Klapkovi, že nás tím vším provází a se vším nám pomáhá. Lepšího trenéra jsme si nemohly přát.

Jak už dlouho spolu závodíte? Cítíte, že jste na každém dalším turnaji lepší a lepší?

Ema:  Závodíme spolu od září minulého roku, kdy se konalo MČR Kata a od té doby vnímám s každým dalším turnajem větší a vetší progres. S každým turnajem přicházejí zkušenosti, a cítím, že jsme si už jistější a začínáme spolu být mnohem více sehrané

Alžběta: Už to bude asi půl roku. Poprvé jsme startovaly na Mistrovství České republiky 2023 a za mě  je tam veliký pokrok. Každým závodem sbíráme zkušenosti, se kterými dál zlepšujeme naší KATU.

Vyjely jste do Pordenone jako početný český KATA tým. Podporujete se navzájem?

Ema: Určitě, ta vzájemná podpora tam na turnajích hraje velkou roli a díky všem těm lidem, kteří jsou součástí našeho týmu, si každé závody moc užívám a vždycky se těším na další.

Alžběta: Určitě, máme super tým. Při dlouhých cestách se dobře bavíme a jsme skvělá parta.

Dostaly jste nějaké speciální pokyny od osobního trenéra Martina Klapky před turnaji v Itálii?

Ema: Předvést to nejlepší co umíme a umístit se co nejlépe zvládneme. A hlavně nepanikařit a nedělat zbytečné chyby :)

Alžběta: Ano, hlavně být v klidu a žádný stres. Jsem ráda, že máme za trenéra zrovna Martina Klapku. Vždycky nám dá dobré rady, kterými se snažíme řídit.  

Co Vás česká v dohledné době? Jaké jsou plány na tento rok?

Ema: Teď v dubnu nás čeká Evropský pohár ve Francii, na který se už moc těším a doufám, že se nám tam podaří vybojovat medaili, když nám to nevyšlo teďka v Itálii. Dále tam budou další turnaje a nějaká soustředění a v červnu, pro nás nejdůležitější, Mistrovství Evropy, na kterém doufám, že se nám podaří navázat na úspěch Aničky se Sárou a získat medaili. 

Alžběta: Tento rok nás čeká ještě spousta závodů, ale momentálně jsou nejblíž evropské poháry ve Francii a v Polsku.